Mapa - Cork

Cork (irsky Corcaigh) je po Dublinu druhé největší město Irské republiky a největší město provincie Munster. Podle sčítání z roku 2016 zde žije 125 622 obyvatel. Název města je odvozen od irského slova corcach, což v překladu znamená bažina. Jižně od města se nachází jedno z největších letišť v zemi. Město je i administrativním centrem hrabství Cork.

Historické jádro města se rozkládá na ostrově mezi dvěma rameny řeky Lee, nedaleko jejího ústí do moře. Centrum má převážně historický charakter, najdete zde však i moderní budovy, z nichž mnohé patří k univerzitnímu kampusu.

Cork byl původně mnišská osada, údajně založená v 6. století sv. Finbarrem. Městský charakter získalo osídlení Corku někdy mezi lety 915 a 922, kdy severští (vikinští) osadníci založili obchodní přístav. Má se za to, že Cork, podobně jako Dublin, byl důležitým obchodním centrem v globální skandinávské obchodní síti. Coby důležité obchodní centrum bylo osídlení obehnáno zdí. Několik bran a částí zdi se dochovalo až do dnešní doby. Na Cork několikrát zaútočili Vikingové a za svou historii byl několikrát zničen a znovu vybudován. Církevní osada existovala nadále vedle vikinského opevněného přístaviště (longphort), přičemž se mezi nimi vyvinul typ symbiotického soužití, v němž Seveřané zajišťovali pro klášter jinak nedostupné zboží a rovněž pravděpodobně i vojenskou ochranu.

Městská práva udělil Corku roku 1185 pozdější anglický král Jan coby pán Irska (anglicky Lord of Ireland). Město kdysi zcela obepínaly hradby, přičemž některé úseky hradeb a brány zůstaly zachovány dodnes. Po většinu středověku bylo město Cork výspou staroanglické kultury uprostřed převážně nepřátelského gaelského venkova a odříznuto od anglického panství v Koloví okolo Dublinu. Okolní gaelští a ironormanští lordi si vynucovali „černou rentu“ od měšťanů jako výkupné, že nenapadnou město. Současný rozsah města přesáhl středověké hranice panství města Corku a zabírá značnou část sousedního panství Cork. Dohromady jsou tato panství obklopena panstvím Barrymore na východě, panstvím Muskerry East na západě a panstvím Kerrycurrihy na jihu.

Městské radě Corku dominovalo zhruba 12 až 15 rodin obchodníků, jejichž bohatství pocházelo ze zámořského obchodu s kontinentální Evropou, zejména z exportu vlny a kůží a importu soli, železa a vína. Středověké obyvatelstvo Corku čítalo asi 2 100 lidí. Utrpělo těžkou ránu v roce 1349, kdy téměř polovina obyvatel města zemřela na mor, když jeho epidemie (Černá smrt) dorazila do města. V roce 1491 sehrál Cork roli v anglických Válkách růží, když uchazeč o anglický trůn Perkin Warbeck, prohlašující o sobě, že je Richardem ze Shrewsbury, mladším bratrem rovněž zmizelého krále Eduarda V. (Princové z Toweru), přistál ve městě a snažil se získat podporu pro spiknutí ke svržení anglického krále Jindřicha VII. Tehdejší starosta Corku a řada významných měšťanů následovala Warbecka do Anglie, ale když se povstání zhroutilo, byli pochytání a popraveni.

Titul starosta Corku (anglicky Mayor of Cork) vznikl královskou listinou v roce 1318 a v roce 1900 se titul změnil na primátora (anglicky Lord Mayor) poté, co byl tehdejší starosta pasován na rytíře britskou královnou Viktorií během její oficiální návštěvy města.

Od 19. století v Corku silně převládal irský nacionalismus s širokou podporou pro irskou samosprávu a Irskou parlamentní stranu (anglicky Irish Parliamentary Party). Ale od roku 1910 stál Cork pevně za disidentskou Stranou vše pro Irsko (anglicky All-for-Ireland Party) irského nacionalisty a sociálního revolucionáře Williama O'Briena. O'Brien zde vydával třetí místní noviny Cork Free Press.

V irské válce za nezávislost bylo centrum Corku vypáleno britskými paramilitantními jednotkami „Black and Tans“ (černohnědí) a bylo svědkem urputných bojů mezi příslušníky irské gerily a britskými jednotkami. Během irské občanské války drželi Cork načas protivníci Anglo-irské dohody, než byl znovu dobyt útokem z moře irskou národní armádou podporující Anglo-irskou dohodu.